Popis produktu

• Použití: Kyselina citronová se používá jako přísada ke konzervaci a ochucení ovoce, džemů, marmelád, sirupů, nápojů a zeleniny. Zpomaluje enzymové hnědnutí ovocných plodů (např. oloupaných jablek) a destrukci vitaminu C.
• Jednu lžičku kyseliny citronové rozpustíme v 1 l vody a oloupané plody určené ke konzervaci ponoříme do tohoto roztoku. Takto můžeme výhodně ošetřit plody před následnou konzervací, např. sušením nebo záhřevem.Kyselinu citronovou lze použít i při odstraňování vodního kamene, např. ve varných konvicích, kávovarech.Složení: kyselina citronová potravinářská

Odvápňování kyselinou citronovou

Při ohřívání tvrdé vody dochází k usazování vápenatých sloučenin - vodního kamene na topných tělesech spotřebičů. Vápenaté usazeniny jsou chemicky zásadité, takže stačí použít kyselinu a usazeniny se tím odstraní. Jenže v praxi je to složitější. Musíme použít takový prostředek, který je zdravotně nezávadný a nepoškodí čištěný přístroj, tedy plasty, kovy ani těsnění. Tomuto vyhovuje potravinářská kyselina citrónová. Funguje stejně spolehlivě jako ocet, je také zdravotně nezávadná, ale není tak agresivní. Její ředění je asi dvě kávové lžičky na půl litru vody. Proti jejímu použití nelze mít žádné výhrady, protože je použita i v prodávaných výrobcích pro odvápňování.

Proč odvápňovat?

Prvním důvodem je ochrana spotřebiče. Vodní kámen vytváří na povrchu topných těles izolační vrstvu, která neumožňuje řádný prostup tepla do okolní vody. Tím se prodlužuje doba nutná k ohřevu vody a současně dochází k přehřívání topného tělesa, které může vést v případě silné vrstvy vodního kamene až k jeho zničení, nebo vypnutí jeho tepelné ochrany. Druhým důvodem je úspora elektrické energie. Protože vrstva vodního kamene prodlužuje dobu potřebnou k ohřevu, zvyšuje tím také spotřebu elektrické energie. Odvápněním tedy ušetříme i energii. Třetím, důvodem je ovlivnění chuti vysokým obsahem vápníku ve vodě a její znečištění olupujícími se částmi vodního kamene, které je dobře patrné především u varných konvic. Některé varné konvice mají pro zachycení těchto částeček dokonce mikrosítka v ústí nalévací hubice. Čtvrtým důvodem je hygiena. Na mikroskopicky velmi členitém povrchu vodního kamene začínají brzy bujet kolonie bakterií, které sice var zničí, ale které produkují často zdraví škodlivé látky. To je také důvod, proč se doporučuje po delším nepoužívání těchto spotřebičů je nejprve nechat uvařit jednu dávku vody a tu vylít.

Kdy odvápňovat?

U varných konvic poznáme nános vápenatých usazenin snadno, pohledem dovnitř. Vrstvu vodního kamene vidíme a tak si ji můžeme jednoduše ohlídat. Pokud necháme vrstvu vodního kamene přerůst, je varovným signálem prodloužení času ohřevu a  posledním varováním pokud konvice začne vypínat dříve, než voda vře. To se projeví především u konvic se skrytým topným tělesem. Kávovar, espreso ani pračka neposkytuje žádnou možnost, jak nános vodního kamene vidět, proto je vhodné odvápňovat pravidelně. Jak často je odvápnění nutné, záleží na četnosti používání přístroje a na tvrdosti vody. Zhruba je vhodné odvápňovat asi jednou za měsíc při častém používání. Také u kávovaru a espresa by varováním mělo být prodloužení času potřebného k výrobě kávy. Hrubé zanedbání potom povede k závadě.

Jak odvápňovat?

Obecně přístroje odvápníme naplněním místa s topnou spirálou odvápňovacím roztokem, který zahřejeme a necháme působit 30 až 60 minut. Varnou konvici odvápníme tak, že do ní vlijeme odvápňovací roztok, který zahřejeme. Nezahříváme však k bodu varu, ale jen tak, aby voda byla horká. Roztok necháme působit 30 až 60 minut. Poté roztok vylijeme a konvici vypláchneme. První vodu zahřátou na bod varu rovněž nevyužíváme. Zásobník kávovaru naplníme odvápňovacím roztokem a zapneme kávovar. Necháme protéct zhruba polovinu roztoku do konvice a kávovar na 30 minut vypneme. Poté jej znovu zapojíme a necháme protéct zbytek roztoku. Do zásobníku naplníme čistou vodu a kávovar opět zapneme. Horkou vodu z konvice vylijeme. Jednoduchá espresa hnaná tlakem páry (poznáme je podle tlakového uzávěru nádobky na vodu) naplníme roztokem, nasadíme držák na kávu (bez kávy) a necháme přes něj protlačit asi polovinu roztoku. Espreso vypneme a necháme roztok 30 minut působit. Poté opět zapojíme a necháme projít zbytek roztoku. Dalším krokem je propláchnutí čistou vodou, ale předtím musíme tento typ espresa nechat vychladnout, abychom se neopařili zbytkem páry při otevření tlakového uzávěru nádobky na vodu.

Espresa s tlakovým čerpadlem (mají zásobník na vodu bez tlakového uzávěru, ze kterého vodu nasávají) lze odvápňovat jen pokud to je uvedeno v návodu na použití. Zejména dražší modely mohou být vybaveny dekalcifikátorem, který bychom klasickým odvápněním zničili. Modely bez vestavěného dekalcifikátoru odvápňujeme obdobným způsobem jako jednoduchá espresa.

Do pračky proti usazování vodního kamene přidáváme k 1 pracímu cyklu 1 polévkovou lžíci (cca 20 g) kyseliny citronové. U velmi tvrdé vody je dobré přibližně jednou za měsíc nasypat do bubnu pračky jeden hrnek a nechat proběhnout prací cyklus naprázdno. Při použití bezfosfátových pracích prášků není potřeba pračku odvápňovat.

K čistění a úspornějšímu provozu rychlovarných konvic, kávovarů, myček na nádobí a praček.Výborně odstraní usazerný vodní kámen uz WC. Obsah sáčku vysypeme na dno myčky nebo do bubnu prázné pračky a zapneme mycí cyklus při teplotě 50-60°.

Na kávovary rozpustíme 1lžičku přípravku v teplé vodě a vlejeme do kávovaru a necháme projít varným cyklem.Potom zopakujeme proplach čistou vodou.

Varné konvice naplnte vodou, přidejte lžičku přípravku a přivedte k varu.Konvici vypněte a nechte 30minut působit.Potom vylejte a důkladně vypláchněte vodou.Přípravek nepoužívejte k čistění hhliníkových nádob!

K síření vína, desinfekce sudů a lahví, konzervace kysaného zelí a dalších potravin
Ředidlo a mytí pomůcek: teplá voda 
Odstín: světle hnědý
Aplikační teplota: teplota podkladu i prostředí musí být nad +5 °C až + 25 °C

Dávkování: 1 g disiřičitanu draselného představuje 0,575 g účinné látky - oxidu siřičitého (tj. 1 g SO2=1,739 g pyrosiřičitanu draselného). Např.: Stolní hroznové víno do 0,01 g/l SO2. Ovocné víno, šumivé a perlivé ovocné víno do 0,2 g/l SO2. Koncentrovaní hroznová šťáva pro domácí výrobu vín do 2 g/l SO2. Zelenina a ovoce v octě, oleji nebo nálevu (kromě oliv) do 0,1 g/kg SO2. Zpracovaná zelenina bílé barvy do 0,05 g/kg SO2. Dle vyhlášky č. 4/2008 Sb. v aktuálním znění.

První pomoc: Při požití: vypláchnout ústa pitnou vodou, potom vypít cca 0,5 l vlažné vody, nevyvolávat zvracení, vyhledat lékařskou pomoc. Při zasažení očí: ihned vyplachujte oči velkým množstvím pitné vody a to i pod víčky, vyhledejte lékařskou pomoc. Při nadýchání: převést na čerstvý vzduch, při přetrvávajících potížích vyhledat lékařskou pomoc. Při styku s kůží: ihned oplachujte velkým množstvím pitné vody po dobu min. 15 minut, při přetrvávajícím podráždění pokožky vyhledejte lékařskou pomoc.

Skladovatelnost: +5 °C až +25 °C v suchu. Chraňte před hlodavci! 
Záruční doba: uvedena na obalu

Sanytr potravinářský se používá k nakládání masa před uzením.

Jedlá soda je zásaditá, může proto pomoci při překyselení žaludku, a pálení žáhy. Stačí rozmíchat 2 lžičky jedlé sody

ve sklenici vody.

Kyselina sorbová zabraňuje růstu plísní, kvasinek i některých kultur baktérií, které se mohou vyskytovat v sýrech, šťávách, marmeládách, džemech, víně či sušeném ovoci. Tradičně se přidává do nápojů, kečupů, majonéz, margarínů, sýrů a dalších mléčných výrobků, pekařských polotovarů a cukrovinek, masných výrobků, salátových zálivek a dresingů a nakládané zeleniny. Často se však používají jako aditiva spíše její soli (E 201 ? E 203 ? sorbany) a to proto, že kyselina sorbová je špatně rozpustná ve vodě.

Kyselina sorbová v lidském těle snadno metabolizuje a považuje se za nejméně škodlivé konzervační aditivum, neboť během pokusů na zvířatech nebyl prokázán žádný negativní účinek této látky na organismy. Totéž platí i pro její soli ? sorbany. V dávkách 5 % v potravě dokonce kyselina sorbová způsobovala zrychlený růst a prodloužení doby života krysích samců. To se vysvětlovalo především zvýšeným přísunem kalorií, neboť kyselina sorbová dodává tělu energii a aktivně posiluje tělo před infekcemi.

Kyselina sorbová a její soli se rovněž používají jako konzervační látky v kosmetice a farmacii. Díky tomu byly testovány účinky těchto látek na pokožku a ukázalo se, že v koncentraci okolo 1 % způsobují podráždění sliznic, u citlivých lidí vyvolávají kopřivku. V potravinách se tyto látky objevují nejčastěji v koncentraci mezi 0,1 %-0,3 %.

V roce 1998 našla ČZPI kyselinu sorbovou i v salátech (vlašský, pařížský, a další), v jemném pečivu a chlebech a to i přesto, že její použití je v těchto výrobcích zakázáno. Mimoto se kyselina sorbová nesmí do salátů přidávat, neboť by mohla maskovat přítomnost bakterií, které způsobují otravy jídla. V České republice je použití kyseliny sorbové povoleno jen pro vybrané druhy potravin. Stejně tak je tomu v USA, kde je kyselina sorbová označována jako GRAS látka (Generally recognized as safe, tj. bezpečná látka nepodléhající regulaci).

Postřik roztokem skalice zelené (síran železnatý) se používá k hubení mechu v trávnicích. Zelená skalice, prostředek proti mechu, je hnojivo určené pro přihnojování rostlin během vegetace postřikem roztoku na list. Zelená skalice je hnojivo určené pro přihnojování jahodníku, ovocných stromů a stromků, vinné révy, konifer a okrasných trávníků. Zelená skalice je rychle působící hnojivo určené pro doplnění železa ve výživě rostlin během vegetace. Železo je důležitý prvek výživy, ovlivňuje tvorbu chlorofylu, růst, vybarvení a vzhled rostlin. Jeho nedostatek se projevuje zejména u jádrovin, peckovin, jahodníku a vinné révy místním žloutnutím listů, tzv. chloroza (žloutenka) s následným poškozením a snížením úrody plodů. Jeho nedostatek se projevuje u okrasných trávníkůpoškozením zdravotního stavu, vzhledu a tvorbou nežádoucích mechů a lišejníků. Tyto lze s výhodou odstranit postřikem rozpuštěné směsi zelené skalice se síranem amonným.

Hnojivo má kyselou reakci. Hnojivo má herbicidní vlastnosti, nesmí být proto použito jinak, než je uvedeno.

Použití přípravku:

Pozor! Nesmí být postříkány betonové nebo kamenné obrubníky -  mohou vzniknout rezavé skvrny, těžko odstranitenlé.

Postřik aplikovat v podvečer nebo brzo ráno, nikdy ne za plného slunce